Jeden čas nám na gymnázium chodili biologii suplovat
praktikantky. Tak jednou jedna vešla do třídy a
donesla písemky, které jsme psali minulou hodinu.
Když jsem viděl, že je pokládá na stůl bez zjevného úmyslu
ukázat nám je, ozval jsem se, nevědíc co říkám:
"Paní profesorko, nerozdáme si to ?"
... chvíle mrazivého ticha ...
Pokusil jsem se zachránit, co se dá:
"Teda ... ty písemky !"
Co Vám mám povídat, vetší průser si ani nedovedete představit.