Paní Dvořáková myla v kuchyni podlahu. Měla
rozkročené nohy, byla v předklonu, zajímavě
vykasanou zástěrku. Pan Dvořák chvíli zálibně
hleděl na její pozadí, pak nevydržel, přistoupil
k ní a rozhodl se, že v atypický čas a atypickým
způsobem splní své manželské povinnosti. Začal je
plnit a paní Dvořáková reagovala těmito
slovy: "Neblázni, táto, ty už jsi jako ti chlapi
u nás v práci."